Martin Velíšek

Závěs

Květinové zátiší se závěsem Adriana van der Spelt (1658) z kategorie trompe l´oeil – tedy zrakový klam, uvádí diváka v nejistotu, kde začíná a končí skutečnost. Hlavním prvkem tohoto klamání je malovaný závěs, jakoby poodhrnutý před stolem s květinami. V parafrázi tohoto obrazu Martin Velíšek nahrazuje klam zpět realitou. K malovanému závěsu a konzoli připojuje konzoli skutečnou, na kterou věší skutečný závěs, tentokrát (jak jinak) s kytičkami. Květinové zátiší se rázem ocitá před dvěma závěsy a divák si konečně může závěs poodhrnovat podle libosti! Jen jedno nejde změnit – květin se už nelze zbavit, ať je závěs roztažen či zatažený. V instalaci z roku 2013 zkouší umělec jinou variantu – připojuje k malovanému závěsu závěs skutečný s identickou barvou a materiálem. Napětí mezi reálným a iluzivním je tak ještě umocněné.