Martin Velíšek

Citron

V citaci Kalfova Zátiší s citronem navázal Velíšek na „oživující“ tendence v nizozemském zátiší 17. století. Krásné celé plody v úsilí po větší bezprostřednosti malíři nejprve nakrojili, víno z původně plných sklenic jakoby upili, občas dokonce sklenice převrhli. Později kompozice doplnili o hmyz – mouchy či motýly. Velíšek v logice „oživení“ pokračuje: nakrojené ovoce či chléb nechává osychat, okorávat a posléze plesnivět. A když už by byl zápach hniloby nesnesitelný, přinutil by nás patrně vše na stole uklidit… To je nejzazší hranice zátiší. Totiž zátiší bez zátiší.